Dokonalý profesionál, mega talent a jeden z nejmilejších lidí ve windsurfingu. Victor Fernandez je na vrcholu wave sailingu už více než deset let. Se svými dobře vybroušenými dovednostmi a hladkým stylem dokáže za jakýchkoliv podmínek vybojovat svoje místo na pódiu. 

Držitel vícero světových titulů nám prozradil některá z tajemství svého úspěchu a vrcholných momentů své dosavadní kariéry. 

Dosažené cíle 

Je to velmi dobrý pocit, když dosáhnete svých cílů, nebo aspoň velmi tvrdě pracujete na tom, abyste se přiblížili tomu, kde chcete být. Já jsem jim obětoval mnoho hodin, ale protože je windsurfing zároveň mojí vášní a věcí, kterou miluju nejvíc, nevnímám to jako práci. 

Myslím si, že podpora rodiny je to, co mi pomáhá k úspěšné kariéře a životu všeobecně, protože mě vždy podporovala v dosažení mého cíle, kterým bylo být jedním z nejlepších. Vlastně jsem si nikdy nemyslel, když mi bylo okolo 16 let, že budu 3x mistrem světa ve wave ridingu, ale řekl jsem si, proč to nezkusit, když se mi to líbí. 

Inspirace 

Když jsem byl mladý, vždy jsem vzhlížel k idolům windsurfingu, jako je Jason Polakow, Francisco Goya a mnozí další. Viděl jsem tolik jejich videí a studoval jsem jejich obrázky v časopisech znovu a znovu; oni mě ovlivnili nejvíc. 

Důležité rozhodnutí 

Dobrým kariérním rozhodnutím bylo zaměřit se jen na vlnovou disciplínu a věnovat jí většinu svého času. Několik let jsem taky soutěžil ve freestylu a super-X, a během prvních dvou let v PWA dokonce i ve slalomu. Uvědomil jsem si však, že pokud se chci dostat na vrchol, musím strávit víc času na místech s dobrými vlnami, jako jsou Maui, Kapské Město, Chile atd.

Když jsem trénoval freestyle, v té samé sezóně jsem si jízdu ve vlnách moc nevylepšil, což byla vždy moje oblíbená disciplína. Možná jsem udělal i několik špatných rozhodnutí, ale nelituju ničeho, co jsem dosud udělal. 

Životní lekce 

Poučil jsem se z některých svých chyb v minulosti, například si pamatuju jednu rozplavbu v Pozo, rok před mým prvním vítězstvím. Šel jsem si vyzkoušet výstroj před čtvrtfinále proti Kauli Seadimu, a právě v tom momentě změnili skoková kritéria ze dvou skoků na tři.

Neuvědomil jsem si to, začal můj heat a já jsem dal dva dobré skoky a dvě dobré vlny, myslel jsem si, že jsem měl opravdu dobrou jízdu, ale prohrál jsem, protože mi chyběl třetí skok, navzdory tomu mně dva porotci dali tehdy na první místo!

Nevěděl jsem, že musím udělat ten skok navíc, a tak jsem od toho dne věděl, že musím před každou rozplavbou zkontrolovat nástěnku, protože kvůli takové hlouposti ztratit vítězství je dost špatné. V tom roce jsem skončil na 7. místě, ale rok nato, v roce 2006, jsem dosáhl svého prvního vítězství na PWA v Pozo ve finále, a to právě proti Kaulimu. 

„Uvědomil jsem si však, že pokud se chci dostat na vrchol, musím se zaměřit na jednu disciplínu.“ 

ROVNOVÁHA 

Životní rovnováha pro mne znamená cítit se dobře, dělat sport, který mám rád, kde jsem obklopený lidmi, které mám rád, a udržovat si zdraví, abych to všechno dělal tak dlouho, jak budu moct.  

MOTIVACE 

Miluju, že na windsurfingu se nikdy nepřestanete učit, a proto se mi to tak líbí. Podmínky jsou každý den jiné. Rád jezdím na různých místech a dát si super sešn s přáteli je k nezaplacení. 

STRES 

Musel jsem si najít způsob, jak se vypořádat s nervy a stresem během závodů, a pomohla mi s tím celková příprava před soutěží. Trénovat před závody na místě, připravit si vybavení, které nejlépe na daný spot funguje, mít pravidelný trénink ve vodě i mimo ni, k tomu dobrý spánek a zdravé jídlo. Všechny tyto body jsou velmi důležité, a i to, že mám okolo sebe lidi, které potřebuju, mě dělá klidnějším. Zároveň mám rád, když jsem během akcí pod tlakem, díky tomu je to více vzrušující a dodává mi to extra energii soutěžit s nejlepšími kluky. 

SOUTĚŽ 

Miluju soutěžit s nejlepšími jezdci, protože mě to nutí dát ze sebe to nejlepší a já stále mám co ukázat. Když soutěžíme, ve skutečnosti soutěžíme s přírodními elementy, všichni se snažíme najít nejlepší rampy, vlny atd., takže je to velmi vzrušující a hodně se z toho naučím. 

Rivalové 

Během akce se snažím mít vlastní rutinu, ale víceméně je to jako běžný den tréninku. Během závodů netrávím moc času rozhovory s ostatními jezdci na pláži, protože to děláme, když nesoutěžíme, takže jsem rád se svými nejlepšími přáteli a rodinou. 

Všechny jezdce respektuju stejně, po soutěži jsme všichni přátelé. Velmi rád soutěžím s některými kluky, protože mě posouvají dále, jako například Philip Köster, Marcilio Browne, Ricardo Campello a Jaeger Stone. Jsou to někteří z mých oblíbených jezdců a též skvělí konkurenti, takže je zábavné být s nimi na vodě. Nejvíc obdivuju Marcilia Browna a Ricarda Campella, protože jsou to úžasní jezdci v obou směrech, ve skocích i na vlnách, a rád se inspiruju jezdci, kteří jsou velmi dobří za jakýchkoliv podmínek. 

Vítězství, NEBO PENÍZE? 

Toto je těžká otázka. Vítězství pro mne není všechno, protože jsem byl vícekrát spokojený na mnoha akcích, které jsem nevyhrál, ale jezdil jsem na nich velmi dobře. Takže výsledky nejsou všechno, co potřebujete, abyste byli šťastní. Peníze jsou určitě důležité na to, abyste si vydělali na živobytí a mohli cestovat na tréninky, ale nejsou všechno, pokud nemůžete dělat to, co opravdu chcete. 

TALENT, NEBO PRÁCE? 

Myslím si, že 70 % mého úspěchu je přirozený talent, protože mám velmi rád windsurfing, a zbytek určitě pochází z tvrdé práce, kterou jsem do toho vložil. 

TRÉNINK 

Je těžké popsat, jak vypadá průměrný týden tréninku na vodě, protože ve vlnách nejezdím každý den. Na začátku své kariéry jsem byl víc času ve vodě. V Pozo jsem jezdil šest hodin denně během dvou měsíců, co jsem tam byl, a na Maui přibližně stejně. Posledních pár let trávím ve vodě průměrně tři až čtyři hodiny denně, ale víc času věnuju péči o sebe v posilovně, cvičení. Některé moje tréninky v posilovně se mění v závislosti na ročním období a na tom, jak blízko jsou akce. Například dva týdny před začátkem akce jezdím o něco méně a cvičím s menší intenzitou. Neběhám kvůli kotníkům, ale plavu, abych to kompenzoval po kardio stránce, a taky paddleboarduju a surfuju. 

Zlomový moment 

V sezoně 2007/2008 jsem byl vicemistrem světa a v roce 2009 jsem potkal svého trenéra Antonia Casimira, který mi pomohl dosáhnout mého prvního titulu mistra světa v roce 2010. Během roku 2009 jsme tvrdě trénovali v posilovně a já jsem nabral na váze, najednou se mi hodně nedařilo a řekl jsem mu, že se cítím na wave výbavě trochu těžký, takže jsme změnili trénink, abych byl lehčí, ale bez ztráty síly, a to byla klíčová změna, abych vyhrál své první mistrovství světa PWA v roce 2010. 

Vysněné závody 

Jsou dvě akce, které bych rád vyhrál, Aloha Classic a Cape Verde. Bohužel, tyto speciální eventy se nekonají pravidelně, takže není moc šancí je vyhrát. Ale během posledních let jsem se na tyto podmínky hodně připravoval, protože jsou moje oblíbené.  

Mé vysněné závody by byly například v Topocalmě v Chile s po stěžeň vysokými vlnami a dlouhými barely. Na 4,5 Duotone Super Hero a 82litrovém Fanatic Grip. Ale nevadily by mi ani závody na jiných místech, jako je Mauricius, Západní Austrálie či Peru. 

Nejhorší výjezd 

Moje první cesta mimo Evropu byla do Portorika, když mi bylo 15 let. Oxbow mě pozvalo na focení s ostatními týmovými jezdci. Přistál jsem na letišti a nikdo mě nepřišel vyzvednout. Neměl jsem mobil, ale naštěstí mi žena za informačním pultem na letišti pomohla zkontaktovat se s mým otcem, aby mohl zavolat chlapíkovi z Oxbow ve Španělsku, a ten řekl manažerovi mezinárodního týmu, aby mě druhý den vyzvedl. V ten den mě zřejmě nevyzvedli, protože byli skvělé podmínky! 

RODINA 

Moje žena, Manuela Jungo, je profesionální kitesurfistka. Pochází ze Švýcarska a dlouhé roky soutěžila na světovém turné v disciplíně freestyle. Nyní dělá víc strapless a taky začala s wing foilem. Není lehké zorganizovat si čas strávený ve vodě s naším synem Konem, ale časem se to učíme. Nejlepším tipem je být raději delší čas na jednom místě než podnikat malé několikadenní výlety. Mít hodně věcí v dodávce opravdu nepomůže a dalším tipem je být velmi selektivní, co se týče vlastní výbavy a věcí pro vaše dítě, a přinést jen to, co je potřeba, jinak skončíte s dodávkou plnou věcí! 

Životní motto 

Dělejte to, co máte nejraději, nebuďte na sebe příliš přísní a sdílejte to s lidmi, které máte rádi. 

---

text: Jan Bříza 

foto: FishBowlDiaries, Nuno Alves