Jeho tvář zdobí pověstný úsměv, se kterým zvládá i trable v podnikání. Vlastní jednu z největších škol windsurfingu v Česku. Aleše Kaczura z F4 jsme se zeptali, jak se mu podniká ve světě windsurfingu, co pro něho bylo nejtěžší a co by poradil svému mladšímu já. 

Kdy jsi založil školu F4? Kolik je to už let? 

F4 jsem založil v roce 1996, takže už je to pekelných 26 let.  

Co tě to vlastně napadlo? Proč jsi se rozhodl do něčeho takového jít? 

Windsurfing miluju. Od mala jsem windsurfoval, co to šlo. Utíkal jsem ze školy, když foukalo. Prošel jsem mnoha brigádama a vyzkoušel si mnoho profesí. Před založením F4 jsem dělal tři roky delegáta a průvodce v Itálii a Turecku, a získal jsem tak mnoho zkušeností v cestovním ruchu.

Ale windsurfing mi chyběl. Bohužel, nebo bohudík, nás tenkrát nechtěli a nemohli zaměstnat v žádné ws škole ve světě. Tak jsem si vysnil tento projekt a šel do toho po hlavě.  

Jaké byly začátky?  

Začátky byly hodně těžké, ale krásné. Skočil jsem do toho a učil se za pochodu. Udělal jsem spoustu chyb. Ale s maximálním nasazením se to rozběhlo.  

„Nejde to dělat jen pro peníze. Ty se dají vydělat jinde o hodně jednodušeji a rychleji.„ 

Aleš Kaczura

Byla F4 vždy v ATC Merkur? Proč jsi si zvolil toto místo?  

Ano, vždy jsme byli v ATC Merkur a od druhého roku děláme kurzy i na Bolu v Chorvatsku. Proč jsem vybral tuto lokalitu? Je to jednoduché, je to nejteplejší oblast Česka = velmi dlouhá sezona. Sedm měsíců máme otevřeno.

Je zde velmi větrno a zároveň zátoka v Merkuru je velmi přehledná a bezpečná. Poloha je skvělá – autem jste za 20 minut u nás z Brna. Za dvě hodiny z Prahy, Ostravy i Bratislavy. Dostupnost je skvělá. No a ta krásná Pálava s úžasným vínem byla jasný argument, proč právě tady! 

Byla to hned práce na plný úvazek? Nebo jsi to dělal při jiné práci?  

Po skončení studií na FTK Olomouc, kde ze mě udělali učitele, jsem se do toho vrhnul na plný úvazek. Ale první čtyři roky jsem musel chodit na brigády, abych přežil.  

Když se podíváš na začátek a na školu nyní… kam jsi se posunul?  

Jednoznačně jsme se hodně zprofesionalizovali. Na začátku jsme měli 15 boardů a 20 plachet. Dnes máme 200 boardů a 300 plachet.  

Co vlastně F4 všechno nabízí? Kurzy, půjčovna… 

Hlavní náplní F4 je naučit lidi windsurfovat. Aby se netrápili sami a aby lidem tento krásný sport přinášel hlavně radost. Samozřejmě půjčujeme vybavení. Prodáváme vybavení, ale snažíme se prodat jen to, co klientům sedí a co jim bude vyhovovat. Půjčujeme paddleboardy, začínáme s wingem.

Máme v našem sport centru minigolf, beach volejbal, multifunkční hřiště, trampolíny. Děláme i teambuildingy.  

Kromě kurzů na Nových Mlýnech si rozběhl i školu v Chorvatsku… jak k tomu došlo a jak se ti tam podniká?  

To byla od začátku jasná myšlenka. Začátečníci si to zkusí na Pálavě a pak pokračujeme ve výuce na Bolu. Přeci jen tam lépe fouká. A je to v podstatě aktivní dovolená u moře.

Samozřejmě podnikat kdekoli v zahraničí je náročnější. Za těch 25 let jsem už získal zkušenosti, jméno a doufám že i respekt místních. 

Kolik lidí ti projde ročně kurzy? Máš představu, kolik lidí si za ty roky postavil na windsurfingovou desku a kolik z nich se tomu věnuje i nadále?  

Někdo to jen zkusí a jde zkusit zase něco jiného. Ale hodně klientů se na naše kurzy vrací. Pak spoustu lidí windsurfing nadchne a potkávám je s vlastním vybavením. Ale celkové číslo netuším . 

Tohle jsou složitá čísla. Myslím, že ročně nám projde výukou třeba tisíc lidí. Ale spousta se k nám vrací na kurzy třeba 10 i 20 let.

V tomto čísle máme téma „windsurfing a ženy“… jaké je procento žen ve tvých kurzech? Co myslíš, proč tak málo žen surfuje? ¨ 

My máme v kurzech hodně dívek a žen. Řekl bych klidně 50 %. Takže si nemyslím, že málo žen surfuje. Jen je pro ně asi složité pořídit si vlastní vybavení, nastrojit si ho, přivést autem k vodě, to je pro holky problém. Proto k nám jezdí na kurzy a do půjčovny.

My jim to vybavení nachystáme, vyladíme a postaráme se o ně po všech stránkách. A hodně holek jsme naučili z ničeho až po skluz, vodní start, powerhalsu. Když přijedu na jiný spot, je tam holek málo. U nás surfuje spousta holek. Je to o servisu – podle mě.  

Jak přežila F4 covid?  

Bylo to šílené, ale tak na 60 % oproti normálu.  

Jak vnímáš nové trendy – wing, foil…  

Wing je teď asi výzva. Odteď půjčujeme wingy, i je učíme.  

Zájem o windsurfing tehdy a dnes? Jak to vidíš v průběhu let, mění se, je větší, menší, nebo to jde ve vlnách?  

Myslím, že zájem o windsurfing se moc nemění. Není to masový sport, ale koho to zaujme a pochopí, o čem to je, tak tomu propadne. My máme stále klientů dostatek – děkuji všem za přízeň. Snažíme se držet ceny, co nejníž to jde, aby byl windsurfing dostupný pro všechny.  

Největší fail? Co ti nevyšlo podle představ?  

Chyb jsem udělal moc. Ale kdo nic nezkusí?… Naučil jsem se přijímat i prohry.  

Co tě ty roky v tomto byznysu naučily?  

Hlavně klid a dělat to vše pro radost, pro úsměv klientů, pro úsměv teamu. Nedělat to jen pro peníze. Ty se dají vydělat jinde o hodně jednodušeji a rychleji.  

Co je pro tebe jako majitele školy nejtěžší?  

Zvládnout emoce u problematických lidí. Víte, stačí jeden člověk za den, který si řeší nějaké mindráky a hledá ve všem chybu a rozhodí spoustu lidí kolem. Naštěstí těchto lidí není moc. A už jsem se s tím naučil pracovat.  

Kdyby si měl poradit svému mladšímu já, které nyní jde otevřít školu, na co by si měl dát pozor? Před čím bys ho varoval?  

Tak to fakt nevím… Hlavně bych doporučil klid, vše plánovat dopředu a být připraven na vše.  

---

text: Jan Bříza 

foto: archiv A. K.