O této lokalitě jsme vám psali již před rokem, a proto se v našem letošním článku o Kapském Městě a jeho okolí pokusíme zaměřit na informace, které jsme minule nezmínili. 

Lednový výlet do Jižní Afriky jsme po zkušenosti z minulého roku začali plánovat již v červenci. Díky tomu jsme získali daleko větší výběr letenek, ubytování i v půjčovně automobilů. S blížící se místní letní sezonou (hlavně leden a únor) se všeho začíná rychle nedostávat a ceny rostou strmě nahoru. Rozhodli jsme se pro 16 dní pobytu, tedy 14 dní u vody.

Pokud máte možnost, jeďte na tři týdny. Stojí to určitě za to! V okolí Kapského Města je tolik zajímavostí, že nudit se rozhodně nebudete. Jen pár tipů za všechny jsou například pevninské safari s žirafami, zebrami, buvoly, lvy, pštrosy atd. nebo mořské safari, kde můžete na živo vidět žraloky, lachtany, tučňáky, delfíny a další mořské „potvory“, výstupy na Stolovou nebo Lví horu, návštěva Platboom parku u mysu Dobré naděje, nádherná rodinná i velká vinařství, procházka po centru Kapského Města a spousta dalších možností.

Mimochodem, Kapské Město je velmi moderní kosmopolitní město s přibližně čtyřmi miliony obyvatel. Najdete zde vše, stejně jako v každém jiném moderním velkoměstě. Zkrátka je tu toho tolik, že sem můžete úplně klidně vzít celou rodinu. Ta se tu v době, kdy vy budete chtít být na vodě, nudit rozhodně nebude. Naopak, zažije tu spoustu velmi nevšedních zážitků. 

Nájezd Čechů 

V naší sestavě byli nováčci Janička a Petr a navrátilci Mireček a já. Sluší se zmínit i další dvě skupiny, které byly ve stejný čas na stejném místě. Druhou „Czech crew“ tvořili zkušení matadoři, kteří nám na revírech hodně radili. A třetí skupina čtyř surfařů sem už roky lítá z Moravy.

Kluci to tu mají skvěle načtené a mají bohaté zkušenosti, o které se s námi rádi podělili. Let po ose Praha-Istanbul-Cape Town znamená cca 3 + 11 hodin v letadle. Ve výsledku tedy cca 20–22 hodin na cestě. Obrázek o hranatosti našeho pozadí si umíte udělat sami. Letos však měli hned při příletu velkou smůlu tři kluci z moravský party. Na prvních asi šest dnů, kdy byly perfektní podmínky, bohužel dvěma z nich nedorazily „cajky“ a jednomu osobní zavazadlo, kde byl i neopren a trapéz. I to se bohužel stává jinak velmi spolehlivým Turkish Airlines.

Naštěstí nás bylo celkem 12, tak se všem smolařům podařilo poskládat nějaké alternativní vybavení, aby se taky aspoň trochu svezli. Hořkou pilulku jsem si vybral i já, a to v podobě velké praskliny na špičce úplně nového paddleboard prkna. Následná reklamace u letecké společnosti byla i přes velkou snahu neúspěšná. Moje doporučení– pojistěte si na přepravu i vaše sportovní vybavení a určitě nepodceňte správné zabalení veškerého vybavení.

Ochranná trubka z PE pěny nalepená po obvodu prkna je vynikající pomocník. Ceny letenek se pohybují kolem 23–25 tisíc při včasném objednání. Mohou ale klidně vyšplhat až na 35 tisíc, když budete čekat do poslední chvíle. Je ale potřeba přičíst cca 5 tisíc na jeden WS bágl na jeden směr.  

Odsolovací bazén 

Když po přistání v Cape Townu opustíte obří Airbus, začíná automaticky první zajímavé dobrodružství. Vše je pro vás nové. Auta s pravostranným řízením, kdy jezdíte na levé straně silnice a rychlejší pruh je ten pravý, vyžaduje chvíli cviku a velkou pozornost.

Ještěže jezdíme ve dvou! Spolujezdec se totiž opravdu hodí a pomoc s navigací nebo s rychlou radou, do kterého pruhu nebo kterým směrem se máte vydat na kruháči, je tak velice vítaná. Když chcete zatočit a dát blinkr, tak si s železnou pravidelností pustíte stěrače. Třešničkou na dortu je řazení levou rukou!

Přednosti na křižovatkách se stopkou ze všech směrů jsme pochopili až pátý den. Půjčení auta nás vyšlo na cca 1000 Kč/den, včetně příplatku za nadprůměrný denní nájezd 200 km. Vybrali jsme si dvoumístné pickupy GWM s uzamykatelnou střechou na korbě. Sem se pohodlně vešly veškeré cajky, takže jsme i na vzdálených spotech měli vždy vše k dispozici.  

Z letiště jsme jeli rovnou na ubytování. Přes AirbnB jsme měli zarezervovaný domek s garáží a bazénem kousíček od čtvrti Sunset Beach, u níž je jeden z nejbližších spotů.

Velkým benefitem byla možnost parkování za plotem přímo na pozemku u domu. Nemusíte pak denně vyndávat všechny věci z auta. Přeci jen v JAR není úplně bezpečno a nechávat vše přes noc v autě bychom si nedovolili.

U domku jsme měli i bazén, který je příjemným osvěžením po celodenním ježdění ve slané vodě. Stejně tak se v něm před zpáteční cestou domů daly krásně odsolit veškeré cajky. Co si budeme povídat, odsolovat věci až doma, když tam je toho času -10 °C, se vám moc nechce. 

Hned potom, co jsme se ubytovali a vybalili, jsme vyrazili na společný nákup potravin a pitné vody do nejbližšího obchodního centra. To bylo vzdálené asi pět minut cesty autem. Obecně jsou ceny v JAR velmi příznivé. Ve srovnání s cenami v ČR spíše o něco nižší.

S platbami kartou jsme nikde v obchodech problém neměli. Občas může nastat problém v restauraci. Ale spíše výjimečně a býváte upozorněni předem. Výběr místních randů z bankomatu bývá obyčejně také bez potíží. Obchodní centra nabízejí služby naprosto srovnatelné s těmi, které známe z Evropy. Takže za nás, rychlé občerstvení s čerstvým džusem nebo smoothie, k tomu luxusní sendvič nebo wrap a na závěr výborná káva a hurá na nákup, ať se stihne ještě večerní paddleboard session na Sunsetu. 

WS spoty 

Windsurfing, to je to oč tu běží! Ve zkratce jde o cca 15 spotů na jihozápadním pobřeží Afriky, které jsou od sebe 1–150 km vzdálené, takže záleží na místě, kde se ubytujete. Hodně se tu jezdí. Ale řekl bych, že víc autem než na windsurfingu. Proč? Protože když jedete tak daleko, chcete pokud možno nalézt nejlepší možné podmínky. Klíčový je proto vítr.

Důležitý je jeho směr. Nemusí to být nutně ten nejsilnější, a vlastně ani ne ten nejstálejší. Protože tady více platí, že vítr je hlavně prostředek, který vás dostane na lineup, tedy nástup na vlnu. Zde je výrazný rozdíl proti evropským revírům, kde jezdíme nejčastěji. V Jižní Africe stačí, aby nějaký vítr byl! Druhá podmínka, ta je ještě zásadnější, je vlna. Ta je zde „vysokou školou“ sama o sobě. Směr, velikost, energie, perioda a místo, kde se tvoří… to vše ovlivňuje její tvar, rychlost a způsob, jakým se přetváří do válce nebo pěny. Pro všechny, kdo sem přijedou poprvé, je těžké časté střídání revírů.

Na každém jsou podmínky trochu jiné a chvíli trvá, než si zvyknete. Často to trvá tak dlouho, že jste dřív tak unaveni nebo máte tak „orvané“ dlaně z poryvů, že musíte z vody. Proto je nezbytné pečlivé plánování, kam a proč se pojede následující den, a tato část se určitě nesmí podcenit. Jsou tu velké rozdíly v síle a kvalitě větru, stejně tak i vln.

Ve stejný den cca 60 kilometrů od sebe můžete jezdit velikost plachet 3,7 nebo také 4,7 m², což může být rozdíl až 10 m/s větru. Dále je potřeba nepodcenit ideální směr větru, výšku, energii vln a jejich periodu. To vše je jihoafrické specifikum a tak trochu jiný pohled na místní windsurfing.  

Jasně, podobné se řeší i jinde po světě. Tady ale vše platí dvojnásob. No a když se vše výše popsané nesejde, pořád platí, že vlny tu najdete skoro vždy. Takže paddleboarding nebo klasický surfing je tu v podstatě jistotou.

Letos jsme se skoro všichni vybavili ještě nějakým alternativním náčiním. A rozhodně jsme toho nelitovali. Všechno vybavení jsme využili na maximum a rozhodně nic nezůstalo suché doma v garáži.  

Studená voda 

Mimochodem lokalita a aktuální směr swellu výrazně ovlivňuje i teplotu oceánu. Ta může dosáhnout příjemných 20 °C, ale stejně tak může klesnout i k 12–14 °C! Z tohoto důvodu doporučuji vzít si s sebou dva různé dlouhé neopreny. Ideálně 3/2 mm a 4/3 mm.

Kdo má rád nohy v teple a jejich bezpečí, ať si určitě vezme botičky. Stačí tenké. Botičky vás zároveň ochrání při případných nechtěných výstupech, které mohou skončit na kamenech nebo skalách. Já jezdím i tady na boso a neměl jsem problém ani s teplotou, ani se zraněním. A to pár výstupů na skalách bylo. Viděli jsme tu ale občas „zmrzlíky“, kteří měli i kuklu. Měli tak aspoň výhodu, že se nemuseli tolik mazat. Slunce tu totiž pálí intenzivně a venkovní teplota se často blížila k tropické třicítce.

V krátkém neoprenu nebo snad jen v lykře a kraťasech jsem však nikdy nikoho na vodě nepotkal. To vše zní ale skoro až komicky ve světle zpráv z domova, které hlásí mráz až minus 17 stupňů. Vy se tu mezitím proháníte v šortkách a pantoflích a řešíte akorát tak, jakou tloušťku neoprenu zvolit a zda jste si na cestu nezapomněli sluneční brýle a klobouk. 

Žraloci v kleci 

Samostatnou kapitolou Jižní Afriky jsou žraloci. Ano, jsou tu a je jich tu hodně. Stejně jako další spousty podmořských zvířátek. Dlouhodobý počet napadených windsařů je tu ale nula! Za poslední čtyři roku tu dokonce ani nebyl spatřen legendární velký bílý žralok.

Král moří, který tu dříve obýval místní oceány pravidelně. Prý je důvodem tak silný rybolov, že tomuto majestátnímu krasavci zmizela přirozená potrava a migroval proto do jiných lokalit. No a abychom naše neopodstatněné obavy z těchto krásných zvířat úplně rozmělnili, dostala Janička skvělý nápad – pojedeme se potápět do klece se žraloky.

Nápad jsme nejdřív přijímali s jistou nervozitou a rozpaky, ale nakonec jsme do toho šli. Za sebe musím přiznat, že to nakonec byl obrovský a silný zážitek, který mi změnil pohled na tahle nádherná stvoření.

V rámci našeho ponoru jsme měli tu čest sdílet oceán s několika žraloky bronzovými, kdy největší měli ke třem metrům délky, a také s pár tuleni. Ti mimochodem dokážou být velmi dotěrní „parťáci“. Hlavně, když mají pocit, že si s nimi budete hrát nebo že by z vás mohlo vypadnout něco dobrého na zub. Za mě je momentálně tuleň ten, z kterého mám větší obavu než ze žraloka. 

Jízdní statistika 

Trošku osobní statistiky pro vaši lepší představu. Na vodě jsem mohl být každý den. Buď na WS, nebo na paddleboardu. Na WS jsem odjezdil devět dní. Zbytek paddle nebo výlety. Na WS jsem využil obě prkna Goya Custom PRO4 84 l a 94 l a plachty od 3,7 do 5,3 m².

Vážím 82 kg a jsem pokročilý. Při asi nej session na spotu Yzerfontein jsem si udělal osobáček a to 4,18 hod. a skoro 100 km na vodě ve vlnách. Když jsem vylezl z vody, sám jsem tomu nemohl uvěřit. Bylo to ale tak skvělý, že nešlo přestat. Na paddleboardu jezdím Quatro Carve PRO 8,4” a jsem mírně pokročilý. 

Kulinářské okénko 

Když dojezdíte svojí nej session a jste totálně unavený, ale plný dojmů, je nejlepší se o své zážitky podělit s kamarády. No a jak jinak než u dobrého jídla a pití. Toho vám okolí Kapského Města nabídne obrovské množství, a když jen trošku pohledáte, tak ve skvělé kvalitě za velmi přívětivé ceny.

Pinotage je klíčové slovo na dobré víno a Devil’s Peak na dobré pivo. Restaurace jsme vybírali podle Google recenzí a vše nad 4,4 hvězdy bylo super. Pár příkladů za všechny jsou Sushi point nebo Tiger’s Milk v Bloubergstrand, portugalská Petiscos, korejská Gogi, Imhoff farm cestou z Whitsends nebo Pizzerie Scareborrow. Zde všude najdete velkou pohodu a skvělé jídlo a pití nejen po ježdění. 

Bezpečnostní pravidla 

Afrika je úžasná země a Cape Town město skoro evropského stylu. Najdete zde opravdu velké rozdíly v životní úrovni, a proto je určitě rozumné dodržovat základní bezpečnostní pravidla vždy a všude. Speciálně ale hlavně večer v centrech města a na předměstích. My jsme ale žádné zásadní excesy nezaznamenali.

Jednotlivé revíry jsou pro nováčky náročné. A to hlavně z důvodu ne úplně stabilního, a někdy i poměrně slabého větru, který je na ježdění náročný. To vám však bezezbytku vynahradí krásné vlny. Pokud se nebudete pouštět do očividných rizik, je tu ježdění bezpečné.

Všichni, kdo zde byli víckrát, se shodují, že každá další návštěva Jižní Afriky vám přidá na jistotě a posune vás v ježdění o velký krok vpřed. Moc rád bych na tomto místě poděkoval všem letošním účastníkům, za skvělou partu, cenné rady, hecování při ježdění a spoustu nezapomenutelných zážitků! Pokud vás tyto řádky zaujaly, neváhejte a vyrazte! Nebudete litovat. 

Text: Martin Joza