Cesta do neznáma
Lucia VojtiskovaLetošní léto jsme se rozhodli vynechat Tenerife a poznat něco nového. V partě jsme se domluvili na cestě obytkama a hledali, kam vyrazit. Sardoška, Řecko, Dánsko, Portugal sko? Nakonec padla volba na sever Španělska s cílem v Gali cii.
Znalci předpovídali pravidelné vlny na surf a SUP, častý vítr na wing, a občas i na windsurfing. Nejvíce nás lákalo, že se dá obytkama parkovat přímo na spotech a pláže jsou velmi málo navštěvované. Většina z nás zvolila termín po sledních 14 dnů v červenci, ale někteří méně pracovití už vyráželi koncem června.
Když Francouzi slaví
Vzhledem k tomu, že když jedu na Rujánu usínám už za Drážďanama, tak jsme cestu rozdělili na menší úseky s dostatečným prostorem na spánek. První část cesty „po práci“ znamenala zdolat 700 km na hranice Německa a Francie. Spánek ještě v Německu, cítím se tam trochu bez pečněji.

Další den nás čekala porce 1100 km k oceánu na po břeží Francie. Dopředu jsme si vybrali místo k přespání hned u oceánu… vše naplánováno perfektně. Jenom jsme nepočítali se čtvrtečním svátkem, který Francouzi spojili s víkendem a po příjezdu na místo jsme zjistili, že je pro blém zaparkovat osobák natož tři obytky.
Nakonec jsme uspěli v malém kempu daleko od oceánu. Bylo jasný, že mu síme hned ráno dál. Další zastávkou jsme určili pláž blízko městečka San Vi cente de la Barquera v Kantábrii. Krásná několikakilomet rová písčitá pláž s pozvolným vstupem do vody a neustálým příbojem. I tady bylo poměrně vyprodáno, kdo by to o ví kendu čekal…
[banner]Přesto jsme nakonec zaparkovali na travičce, a navíc kousek od pláže. První den jsme surfovali, ale hned druhý den nás překvapil poměrně silný východní vítr. Ze břehu to tak nevypadalo, tak jsem šel na wing, ale jezdila by i 4,7.
Go west
Předpověď jasně ukazovala, že musíme dál na západ! Další dva kamarádi již čekali v okolí Ferrolu. V blízkosti tohoto města jsou surf/ws a kite spoty – Doninos, San Xurxo a Pon zos. Jako nejvlídnější nám nakonec přišlo San Xurxo. Opět dlouhatánská písečná pláž ohraničená skálami.

Na její se verovýchodní straně je kemp, který byl plný board nadšen ců, takže jsme na vodě nikdy nebyli sami. První dny foukal slabý vítr ze severozápadu, hodně onshore a se zataženou oblohou. Vhodné podmínky na wing. Vlny klasicky spíše menší, kolem 1–1,5 m. V následujících dnech se vítr otočil na severovýchod a rozfoukal mraky.
Vlny zůstaly, a tak na stal čas na windsurfing. Oceánské vlny mají sílu, a přestože vítr nebyl u břehu stálý, na riding to bylo super. V kombina ci se sluncem, bezpečnou písečnou pláží to byly perfektní dny. Bohužel vždy to má nějaký háček… od auta do vody je to skoro 1 km. Obvykle jsem to šel 3x až 4x.
Vítr se posouval více na západ, a tak jsme vyrazili na dal ší pláž jménem Traba. Liduprázdná písčitá pláž s hezkým zázemím – stolky, toalety a posekaná travička na strojení. Vlny jsme měli spíše menší do 1 metru, ale vítr na wing úpl ně akorát, takže další dva dny na vodě. Bonusem byla lagu na s teplou vodou, kde děti strávily doslova celý den.
Česká partička
Dále jsme se posunuli za surf kamarádama na pláž u Cabo Vilán. Na útesu vedle pláže je maják a muzeum. Na parkovi šti se nás setkalo devět obytných aut z České republiky. Foukat nemělo, ale vlny byly pěkný, takže jsme jezdili na surfech a paddleboardech.
Poslední pláží v Galicii, kterou jsme navštívili, byla Praia de Rostro. Parkovali jsme na malém parkovišti blízko, jak jinak než dlouhé a písčité, pláže ohraničené skálami. Pře kvapením byl malý bufet v karavanu se zajímavým menu a točeným pivem, který majitelka každý večer odtáhla a ráno zase přivezla.
Na Rostru jsme chytli krásné vlny, a nakonec i vítr, jeden den na wing a druhý na ws 5,7. Ná stup do vody je tu díky rychle ubíhajícímu dnu obtížný, ale když se to dobře načasuje, jde to. Horší to bylo na koupání pro děti. Chvílemi dvoumetrový shore break pro ně samo zřejmě žádný problém nebyl… ale rodiče byli proti.
V Galicii již nebyl na předpovědi žádný vítr, a tak jsme vyrazili zpět na osvědčenou pláž u San Vicente, kde jsme se připravovali na dlouhou cestu domů. Příjemné vlny kolem 1 m jsme využili na surfovačku.

Rozmanitý sever
Galicie, a vlastně celé severní pobřeží Španělska je krásné. Velmi členité pobřeží schovává nádherný písčitý pláže. Plá že a voda jsou nečekaně čisté, nikde žádný pytlíky, nafta, hnijící chaluhy a podobný věci, který potkávám na různých windsurf místech celý život.
[banner]Kempování na divoko je při do držování základních pravidel naprosto bez problémů. Skoro v každém městě nebo vesnici je výlevka na šedou vodu, záchod a tankování vody. Voda jde navíc natankovat u kaž dé benzínky.
I v našem letním termínu jsme měli vlny a vítr, ale pro pravidelné sportovní vyžití je dobré mít s sebou co nejvíce různého vybavení – surf, SUP, wing (nebo kite) a windsurf, na který vítr nebývá často dostatečně silný. Ces ta je to daleká, ale pokud se vhodně rozdělí, tak uteče rychle.
TEXT: LUKÁŠ KASÍK
FOTO: HANA KAMILOVÁ, KRISTÝNA PRTKYNZOVÁ, TEREZA MARYOVÁ







Vaše komentáre